|
|
Laboratorní test disasortativního párování u hraboše polního - literární rešerše
BÍLKOVÁ, Pavlína
Petrásková P. (2019): Laboratorní test disasortativního párování u hraboše polního - literární rešerše [Laboratory test of disassortative pairing in the common vole - literature search. Bc. Thesis in Czech]-49 pp. , Faculty of Sciences, University of South Bohemia, České Budějovice, Czech Republic. Cílem práce je pomocí literární rešerše zmapovat současné znalosti o vlivu pachové preference na reprodukční úspěch u savců se zaměřením na hraboše. Jako asortativní párování je označována každá forma nenáhodného párování. Většinou je tím ale myšlena situace, při níž se častěji párují jedinci, kteří mají podobné fenotypy. Opakem je pak situace, kdy se častěji párují jedinci s odlišnými fenotypy. To je pak někdy označováno jako negativní assortativní nebo disasortativní párování. Tato studie se zabývá především párováním nenáhodným podle tělesných pachů. Ty jsou u živočichů spojené především s geny pro hlavní histokompatibilní komplex (MHC), který hraje klíčovou roli v imunitním systému. Produkty genů MHC, které se nacházejí v různých sekretech těla, spoluvytvářejí specifický pach každého jedince. V rešeršní části byly hledány odpovědi na následující otázky: Jak je vybírán partner k rozmnožování? Je častější asortativní nebo disasortativní párování? Jaké informace zprostředkovává tělesný pach? Jakými kanály je pachová informace vysílána a jakými přijímána? Jak je řešeno testování pachové preference v laboratorních podmínkách? V praktické části je představen plán vlastního experimentu, ve kterém bude hrát hlavní roli T-labyrint ke stanovení pachové preference. V laboratorních podmínkách budou mít hraboši na realizace celého procesu dostatek času.
|
|
|
Mapování problematiky obtěžování obyvatelstva pachovými látkami v ČR
Vančurová, Andrea ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Kalíková, Květa (oponent)
Cílem této bakalářské práce je monitorování problematiky pachových látek na území České republiky. Hlavním zdrojem informací jsou studie vypracované, ve většině případů, na žádost obecních, či městských úřadů. Jednotlivé oblasti s touto problematikou, na které jsem se v práci zaměřila byly vybírány podle množství podmětů a stížností od místních obyvatel. Úvodem teoretické části se zabývám anatomií čichového ústrojí a fungování mozkových vjemů na pachové podměty. Následně se věnuji možnostem měření pachový látek. Nejméně používanou metodou je plynová chromatografie, a to z důvodu nízkých koncentrací pachů. Další variantou je olfaktometrie, která je založená na principu míšení předem dané koncentrace odorantu s neutrálním plynem. Ve studiích, které jsou hlavním zdrojem této práce je používána metoda pomocí dotazníků spočívající v hodnocení zápachu místními obyvateli. Dále je popsán postup, týkající se podání stížnosti na pachy v okolí bydliště a její opora v zákonech. Jádro praktické části tvoří stížnosti obyvatel odevzdané na České inspekci životního prostředí za roky 2006 až 2009. Obsahuje jak konkrétní firmy, které se ve stížnostech opakují, tak pokuty nad 100 000 Kč, které jim byly uděleny. Dále jsou v práci rozebrány studie, zabývající se pachovou problematikou v různých částech České republiky. Jedná se...
|
|
|
Charakterizace zátěže obyvatel malých sídel škodlivinami z ovzduší a znečištění ovzduší bioaerosoly: Znečištění ovzduší bioaerosoly
Státní zdravotní ústav, Praha ; Kvasničková, Simona ; Matějů, Ladislava ; Kazmarová, Helena ; Kotlík, Bohumil
Cílem dílčího úkolu II bylo vypracovat obecně použitelnou metodu 24 hodinových odběrů vzorků ovzduší pro měření výskytu bioaerosolů, zhodnotit výskyt bioaerosolů v blízkosti vybraných zemědělských zařízení, popsat sezónní kolísání výskytu bioaerosolů a vliv meteorologických parametrů a zhodnotit míru rizika výskytu bioaerosolů. Práce zahrnovala čtyři etapy řešení. V prvé etapě řešení byla provedena rešerše dosud známých faktů o vzorkování bioaerosolů / živých částic a zvolen typ vzorkovače. V druhé etapě řešení bylo provedeno sledování denních profilů výskytu bioaerosolů / živých částic v lokalitě, která nebyla zatížena zvýšeným výskytem živých částic z jakéhokoliv zdroje znečištění jako jsou např. kompostárny, čistírny odpadních vod, zemědělská živočišná výroba apod. Ve třetí a čtvrté etapě byl zjišťován vliv zdroje znečištění jako je drůbežárna a velkochov vepřů na výskyt bioaerosolů/ živých částic v jejich okolí. Zároveň byl sledován vliv některých mikroklimatických podmínek na výskyt diskutovaných živých částic. Jako doplnění hodnocení vlivu významného zemědělského objektu bylo provedeno i hodnocení pachové zátěže.
|
host ::
RSS.